Pominuté chvály

Jsou skutečnosti, které vyvolávají všeobecný potlesk, a skutečnosti odvržené na okraj, které nikdo nepochválí. 

Štěpán Smolen se ve své knize Pominuté chvály vydáva na periferii a nabízí padesát krátkých statí velebících mimo jiné kněžské žvásty, zasmušilé lidi, vánoční bahno, rutinu, alkohol, čekání, zkažené papeže, zaostávání, politickou pasivitu nebo manželku svatého Petra.

Úryvek z knihy: 

Původně se tato kniha měla jmenovat mnohem velkolepěji – myslím Sebrané chvály, svazek první –, avšak ti nemnozí přátelé, kteří ji dočetli až do konce, se mě posléze tázali, zda by název neměl odpovídat obsahu. Zařídil jsem se tedy podle jejich rady. – Již druhé, neboť tou první se mě snažili odradit od samého tvůrčího vzepětí. „Nepiš,“ říkali, „potěšíš lidi, potěšíš lesy, spasíš svou duši." Tvrdili mi, že pro svět vykonám dost už jen tím, že se mu nebudu pokoušet nic sdělovat. Dál jsem si však vzpurně mlel tu svou, až nade mnou všichni zlomili hůl, tedy až na otce Tomáše, jenž ji – vyčerpav subtilnější argumenty – zlomil o mě.

Vy a já jsme v každém případě na jedné lodi. Já selhal tím, že jsem následující soubor statí sesmolil, vy potom tím, že ho čtete. Ta vaše chyba je sice na rozdíl od té mé dosud napravitelná, pokud vás však neodradila ani knihkupcova reakce na vaši otázku („Máte ty Smolenovy Žvásty?“ – „Které? Ten člověk toho napsal víc.“), už vás neodradí patrně nic, a mohu se vám svěřit, o čem se ta knížka vlastně snaží být.

Dal jsem si totiž předsevzetí nemrmlat, neremcat, a výsledkem je tohle: nezřízené chválení věcí, jejichž chvalitelnost je leckdy přinejmenším pochybná. Jenže kdybych byl velebil svítící sluníčka a sloužící zdravíčka, nebyla by to žádná dřina. Více mě lákalo vydat se pro předmět svých laud na periferii, kde se krčí ony přehlížené a pohrdané skutečností, o kterých se od ambonu mlčí a do kterých se na ulicích kope. Zdálo se mi to takové správně kněžské, ujímat se toho, co je slabé mezi jsoucny – snad i v naději, že se mi to vrátí. Třeba také mě se jednou někdo ujme a napíše Chválu chudáků, co už úplně ztratili soudnost.